Mezi léčivými houbami a rostlinami existuje několik druhů, jejichž účinné látky či komplex účinných látek je natolik unikátní a také potvrzen vědeckými studiemi, že je můžeme právem pasovat na pomyslný stupínek vítězů.
O léčivých účincích některých hub věděl už otec medicíny Hippokrates. U nás houby stále vnímáme především jako možnost doplnit si jimi svůj jídelníček.
Dřevokazné houby, které vyrůstají ze stromů, zase vnímáme spíše jako neestetického parazita v přírodě. Často netušíme, jakou sílu v sobě ukrývají, přestože naše zeměpisná šířka je na ně štědrá.
Množství dřevokazných hub přitom může být hrdiny našich lékárniček.
Za všelék je například označována žezlovka čínská, lesklokorka známá pod názvem reishi, šitake, práchnovek lékařský či práchnovec kopytovitý nebo hlíva ústřičná.
Nová hvězda na obzoru
Do povědomí se nově dostává i zrzka šikmá, dřevokazná houba, kterou nazývají i čaga.
Podobně jako její „kolegyně“ ani ona nepatří k nejkrásnějším útvarům v přírodě. Někteří ji dokonce hanlivě přirovnávají k rakovinovému nádoru. Vnější část houby je černá, vnitřek je zbarven do oranžova.
Jméno čaga pochází z Ruska, kde se vyskytuje nejčastěji a je nedílnou součástí přírodní medicíny místního obyvatelstva.
Název čaga byl zároveň všeobecným starým ruským pojmenováním pro houbu mezi obyvateli žijícími v okolí pohoří Ural.
Velkým nadšencem čagy a jejích zdravotních benefitů byl i Vladimír II. Monomach, velký princ a kníže Kyjevské Rusi ze 12. století.
Podle pověstí si kníže s pomocí čaje z čagy léčilo rakovinový nádor, který mu vyrůstal na rtech. V historických textech se čaga rozpoznává jako medicínský pojem a léčivo v 16. a 17. století a připisují se její schopnosti léčit rakovinu, gastritidu, vředy či tuberkulózu.
V botanice se za čagu (latinský název: Inonotus obliquus) označuje nedokončené stádium zrzka šikmého, které ještě netvoří výtrusy.
Vyrůstá z břízy a má podobu velkého kulovitého černého útvaru s charakteristickou povrchovou i vnitřní úpravou. Působí poněkud temně, díky zlato-oranžové a tmavé struktuře.
V jejím případě se však není třeba spoléhat na první dojem a dát jí šanci. Tato houba obsahuje široké spektrum účinných látek cenných pro lidské tělo.
Vnější černá kůže čagy obsahuje 30 procent betulinu, proto je vhodné pro léčivý čaj používat celou čagu is neporušeným povrchem. Betulin, který se nachází v kůře břízy a v čegu, se využívá při léčení rakoviny kůže.
Balíček zdraví
Zájem odborné veřejnosti o léčivé účinky houby čaga se léty zvyšoval a dosud odborníci z oblasti medicíny vytvořili více než 1600 studií, které měly ověřit, dokázat či objevit vlastnosti této léčivé houby.
Čaga obsahuje v největším množství zejména polysacharidy z řady glukanů, které podporují imunitu.
Najít v ní lze také minerály jako křemík, železo, hliník, vápník, hořčík, sodík, zinek, med, mangan nebo draslík.
Z vitamínů se v ní nacházejí B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B5 (kyselina D panthotenová), B6 (pyridoxin), B9 (kyselina listová), D3 (cholekalciferol).
V čegu jsou shromážděny látky, které bříza potřebuje při ochraně před účinky parazitní houby.
Bříza samotná obsahuje ve své šťávě množství léčivých látek. Čaga je v sobě koncentruje a obohacuje o další složky.
Vzácná je především pro vysoký obsah přírodního melaninu, který má molekulární strukturu jako melanin lidských buněk, a tak přirozeně proniká až do buněčné úrovně.
Slouží zejména jako antioxidant a podpora imunity. Medicínští odborníci se při analýze účinků čagy zaměřili zejména na vzácný enzym superoxid dismutázu (SOD).
Jedná se o jeden z nejsilnějších antioxidantů, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle, ale s věkem jeho produkce klesá.
V čegu se nachází opět zejména díky obranyschopnosti břízy, která se agresivní účinky parazitní houby snaží eliminovat.
Dřevokazná houba však čerpá mimo jiné z břízy i zvýšenou produkci těchto antioxidantů SOD, rozrůstá se a nabírá na síle. Ve finálním stádiu dojde k odumření stromu, ale vysoká koncentrace enzymů a „životní síly“ uhynulého stromu zůstává v houbě, která tak člověku nabízí koncentrovaný přírodní „balíček“ plný zdraví.
Nejčastěji se využívá čerstvá, rozříznutá na kousky, ve formě čaje nebo ve vitamínových doplňcích.
