Učit se jazyky je nadmíru obohacující zkušenost v každém věku. Zejména v dětství je to však jednou z nejrozumnějších investic do budoucnosti.
Děti intuitivně považují učení nových jazyků za příležitost zkoumat něco nepoznaného, hrát si a užívat si tuto aktivitu spolu s dalšími vrstevníky.
Je v nich entusiasmus, který pohání radost objevovat nové. Schopnost dětí naučit se jazyky někdy působí na dospělé jako zázrak, protože osvojování cizích slov je extrémně rychlé.
Jejich radost z učení a „čerstvost“ myšlení jsou ideální pro osvojení cizích řečí. Proto je třeba začít co nejdříve, odborníci doporučují již ve třech letech.
V době, kdy se dítě učí mateřský jazyk, je velmi flexibilní a schopné vstřebat informace io další cizí řeči.
„Po narození má dítě mnoho neuronů, které však ještě nejsou propojeny. Stimulací se začnou mezi sebou propojovat a čím více jsou propojovány, tím více se zvyšuje mentální kapacita dítěte,“ vysvětluje metodička výuky Katalin Deák.
Mentální obratnost
Jako dospělí musíte při učení se nového jazyka překonávat zažité postupy a systémy ve svém mateřském jazyce, studovat explicitně gramatiku a trápit se nad cvičeními.
Těm nejmladším to však jde mnohem jednodušší, přirozeně do sebe absorbují slovní zásobu, intonaci či pravidla gramatiky.
Průběh učení je intuitivní díky flexibilitě jejich mladého mozku, který zatím není zaplněn dalšími přebytečnými informacemi.
Katalin Deák vysvětluje benefity výuky cizího jazyka u dětí: „Mezinárodní výzkumy poukazují na skutečnost, že bilingvní děti mají výhody oproti monolingválním. Po nástupu do školy jsou lepší ve čtení, psaní a ve vyjadřovacích schopnostech nejen v mateřštině, ale zároveň i ve druhém jazyce.
Nad svými vrstevníky však zpravidla vynikají iv dalších oblastech – jsou kreativnější, mají lepší prostorovou představivost i logické myšlení.
Studenti vykazují vyšší obratnost v dovednostech, které souvisejí se symbolickým znázorněním, jako jsou matematika nebo hudba. Jsou lepší v řešení úkolů, které vyžadují flexibilitu myšlení a prokazují sociální empatii v dřívějším věku.“
Obratnost jejich myšlení se přenáší i do sluchu, který je citlivější na různé zvuky a přízvuky. Děti, které se jazyky neučí, ztrácejí tuto schopnost ve věku od 8 do 12 let. Ty, které se naopak cizím jazykům věnují odmalička, jsou schopny rozeznávat nepřetržitě nejmenší nuance v jazycích iv hudbě.
Když chcete začít
Pokud se bojíte, že děti začnou mít z vybraného cizího jazyka zmatek a budou plést v jedné větě češtinu a například angličtinu, nemusíte se obávat.
„Děti mají neuvěřitelnou schopnost rozlišovat jazyky, buď si spojují jazyk s určitou osobou nebo s určitou situací. V procesu osvojování si více jazyků může nastat období, že si dítě vypůjčí slovo z jednoho jazyka, neboť některá slova jsou v něm jednodušší, a tak mísí řeči, ale je mu jasné, které slovo kam patří,“ vysvětluje odbornice.
Výběr jazyka je na vás. Nejpopulárnější jsou podle Katalin Deáka stále angličtina a němčina. Důležité je vybrat si způsob, jakým se dítě bude učit a zda se zapojíte i vy jako rodiče.
„U nás na hodinách angličtiny jsou přítomni rodiče zhruba do čtyř let dítěte, do tří let jsou i aktivně zapojováni. Takto se mohou naučit, jak správně vést děti k angličtině, jak si s nimi správně hrát anglicky a mohou to dělat doma, má-li dítě na to náladu.
Nikdy dítě nenutíme do učení, neboť to vytváří nechuť. Pokud to rodič dělá správně, posílí to jeho vztah s dítětem. Na druhé straně máme mnoho zkušeností s dětmi, které se vysloveně rozhodnou tak, že si s maminkou anglicky hrát nechtějí, protože si vytvořily pevné pravidlo, že s mámou si povídají jen v mateřském jazyce.
V takovém případě to není třeba sílit a učení nechat na hravý a speciální jazykový kurz,“ dodává metodička.
Učení je zábava
Podle metodičky výuky jsou všechny děti malými géniemi v osvojování si jazyků. „Zhruba do šestého roku života je dítě senzitivní na jazyky.
Pokud mu nabídnete i dva nebo tři jazyky systematickým a správným způsobem, naučí se je,“ vysvětluje odbornice.
Důležité je vybrat dětem správný kurz, ideální je skupinové vyučování. „Při individuálním vyučování, zvláště pokud je velmi formální, dítě cítí velký tlak a přestane ho to bavit. Při skupinové výuce s profesionální lektorkou děti vnímají učení jako zábavnou činnost, která je motivuje.
Nejlepší je začít co nejdříve, ideální do třetího roku života. Pokud se dítě učí druhý jazyk do šestého roku, mozek ukládá jazykové vjemy do téže části mozku jako mateřský jazyk.
Jazyky, které se dítě učí později, po sedmém roce života, se ukládají do jiné části mozku a učí se to jiným způsobem než mateřský jazyk a jinak si to i pamatuje,“ říká Katalin Deák.
